Založ si blog

99 citátov Jeana-Jacquesa Rousseaua o demokracii, živote, šťastí, slobode a Bohu

Mojou filozofiou o zmysle samotnej filozofie je dôraz na to, aby sa filozofia priblížila k životu a spoločnosti. Nemala by byť uzavretá do seba a izolovať sa do akéhosi intelektuálneho či akademického geta. Tak ako vlaky jazdia pre cestujúcich, tak ako nemocnice slúžia pacientom, aj filozofi by mali slúžiť spoločnosti. Otázkou je, ako priblížiť filozofiu k ľuďom?

Prostriedkov je v čase internetu veľa. Jedným z nich je stránka Wikicitáty, ktorú môže tvoriť prakticky ktokoľvek, čím sa stáva akoby súčasťou kolektívneho vlastníctva celého ľudstva. Je skutočne málo ľudí, ktorí sa dnes zaujímajú o Rousseaua. Všimol som si to, keď som o ňom písal rigoróznu prácu. O Rousseaovi sa síce učí na školách, no s výnimkou zopár kníh ako napríklad monografia Milana Sobotku (Jean-Jacques Rousseau: od „Rozpravy o původu nerovnosti“ ke „Společenské smlouvě“) toho veľa nenájdete. A práve v dnes, v časoch keď sa tak mnohí radi oháňajú demokraciou, treba Rousseaua ako hlavného teoretika, predovšetkým priamej demokracie, čítať. Je skutočne málo ľudí, ktorí si prečítajú celé Rousseaove dielo, no som si istý, že sú tisíce ľudí, ktorí surfujú po internete a hľadajú inšpiratívne citáty o živote a spoločnosti. Výhodou je, že zo stránky Wikicitáty sú tieto citáty exportované do ďalších stránok o citátoch ako napr. Citáty slávnych, Citaty.net a pod. A tak sa filozofie dostáva postupne k verejnosti, keď tieto citáty zdieľajú cez sociálne siete alebo sa im aspoň zapíšu do pamäte.

Nedávno som dostal za úlohu spracovať problematiku Rousseaua a filozofie výchovy. Dielo Emil alebo o výchove som čítal približne pred rokom, no keď som opäť uvidel takmer 500 stranovú knihu (mimochodom nádherné a elegantné vydanie od Slovenského spisovateľa z roku 2002, ktoré sa žiaľ vôbec nedá zohnať) zmocnil sa ma pocit únavy. Uvedomil som si, že v dnešnej dobe si len málokto nájde čas prečítať tak hrubú knihu. Rozhodol som sa, že toto čítanie využijem produktívne v prospech niečoho spoločensky užitočného, a tak som sa vybral tie najzaujímavejšia a najinšpiratívnejšie citáty od tohto velikána.

Iste s Rousseaom sa nedá vo všetkom stotožniť, navyše si často protirečí (napríklad pohŕda filozofmi hoc sám je filozof), napriek tomu sú jeho myšlienky mimoriadne inšpiratívne a nadčasové aj po storočiach od ich napísania. Predovšetkým tie o živote, šťastí, ale aj podstate demokracie, na ktorú sa dnes zabúda, a to cez otázky všeobecnej vôle, suverenity, verejného záujmu, kolektívnej vôle…

Rousseaove citáty zbieram roky, konečne je príležitosť odprezentovať tie najsilnejšie z nich v jednom blogu.

Citáty sú v českom jazyku z jednoduchého dôvodu. Slovenská Wikipédia cenzuruje obsah, čo viem dokázať na konkrétnych prípadoch. Dokonca vytvorila zoznam stránok, ktoré odmieta uznať ako zdroj. Našťastie tá česká je stále slobodná a preto budem podporovať radšej českú Wikipediu, než tú slovenskú, ktorá je totálne pod kontrolou cenzorov a ideológov.

Príjemné čítanie a veľa inšpirácie prajem či už študentom alebo komukoľvek, kto sa zamýšľa nad svetom, v ktorom žijeme.

  1. Příroda žádá, aby děti byly dětmi, než se stanou dospělými lidmi.[1]
  2. Nač by nám bylo právo, kdyby nebyla lidská nespravedlnost. [2]
  3. První člověk, který si ohradil pozemek a odvážil se prohlásit: ,Tohle je moje!‘ A našel dostatek prostoduchých lidí, co mu uvěřili, se stal skutečným zakladatelem civilizované společnosti. Kolik zločinů válek, vražd, bídy a hrůz by si lidstvo ušetřilo, kdyby byl někdo vytrhl kůly, zasypal příkopy a svolal na své druhy:,Mějte se na pozoru před tím podvodníkem, pokud ho poslechnete a zabudnete, že plody patří všem, ale zem nikomu, jste ztraceni!‘ [3]
  4. Mezi právem silnějšího a právem prvního majitele se rozpoutal nelítostný spor, který se obvykle končívá bitvami a vraždami. [4]
  5. Nakonec bych dokázal, že na vrcholu vážnosti a bohatství vidět jen hrstku mocných a majetných, zatímco v temnotě a bídě se rýsuje zástup ubožáků… Uprostřed tohoto chaosu a zvratů vládne despotismus… Tatáž síla, což ho udržela u moci, ho i zvrhne [5]
  6. O suverenitě: Každý člen dává svou osobu a všechnu moc pod nejvyšší řízení obecné vůle a každý je tak přijímaný jako neoddelitelná část celku. [6]
  7. Pokud suverén tvoří jednotlivci, skládá se z nich, nemá ani nemůže mít opačný zájem než oni. Svrchovaná moc nepotřebuje vůči poddaným žádné záruky, protože je nemožné, aby těleso chtělo škodit všem svým členům … aby společenská smlouva nebyla prázdnou formulí, obsahuje mlčky závazek, který státnímu tělesu dává takovou sílu, která každého, kdo by odepřel poslechnout obecnou vůli, k tomu může donutit, což znamená, každý je nucen být svobodný. [7]
  8. Společenská smlouva je základem takové rovnosti mezi občany, kdy se všichni zavazují za stejných podmínek a mají také všichni stejná práva. [8]
  9. Obecná vůle je první zásadou veřejné ekonomie a základním pravidlem vlády. [9]
  10. Pramenem všech zákonů je obecná vůle. Spravedlivé zákony jednají v souladu s obecnou vůlí. [10]
  11. Život jednoho nebo druhého je společnou věcí všech, všichni společně cítí; je zde vzájemná vnitřní spojitost mezi všemi částmi. Pokud dojde k porušení vzájemných vztahů, zanikne jejich dokonalá jednota. [11]
  12. Pozorná a dobře smýšlející vláda, která neustále bdí na tom, aby v lidech udržovala a připomínala lásku k vlasti a dobré mravy, předchází tak už zdaleka zlům, které jsou dříve či později důsledkem nezájmu občanů o osud republiky, a klade úzké meze soukromému zájmu jednotlivců, kteří svou silou oslabují stát a od nichž stát nic dobrého nemůže čekat. Všude, kde národ miluje svou vlast, respektuje zákony a žije prostě, zbývá jen málo, aby se stal šťastným. Ve veřejných záležitostech, kde štěstí hrá menší roli než v osudech jednotlivců, je moudrost tak blízká štěstí, že spolu splývají. [12]
  13. Nestačí však mít občanů a chránit je, je třeba také pamatovat na jejich existenci. Starost o veřejné potřeby je samozřejmou záležitostí obecné vůle a třetí hlavní povinností vlády. [13]
  14. Vzdát se své svobody znamená vzdát se své lidské hodnoty, svých lidských práv a dokonce i svých povinností. Když se kdokoli všeho vzdá, není možné ho za to nijak odškodnit. [14]
  15. Ctnost je souladem soukromé vůle s veřejnou vůlí. [15]
  16. Zvláštní a neblahé je zřízení, kde nashromážděné bohatství poskytuje prostředky na ještě větší akumulaci a kde nemajetní nemohou nic nabýt, kde dobrák nemá šanci zbavit se chudoby, kde nejvyšší vážnost požívají darebáci a kde se nevyhnutelně třeba zříci počestnosti, aby se člověk stal ctihodný. [16]
  17. Jedním z nejdůležitějších úkolů vlády je předcházet krajnosti v majetkové nerovnosti, nikoliv však odnětím bohatství jeho majitelů, ale tím, že všem odebere prostředky na jejich hromadění, ne stavěním chudobinců, ale tím, že jim zajistí, aby se staly skutečnými občani. [17]
  18. Čím větší je stát, tím menší je svoboda. [18]
  19. Rodina je prvním vzorem státní společnosti, hlava státu je obrazem otce, lid je obrazem dětí; a všichni jsou zrození rovni a slobodní, zcizují svou svobodu jen pro svůj užitek. [19]
  20. Ať se tedy vlast ukáže společnou matkou všech občanů, ať výhody, kterým se těší ve své zemi, jim ji učiní drahou. Ať vláda ponechá aby cítili, že zde jsou doma, a ať jsou v jejích očích zákony vždy zárukou společné svobody. Tato práva patří v celé své kráse všem lidem. … Vlast nemůže existovat bez svobody, svoboda bez ctnosti a ctnost bez občanů. Všechno to budete mít, až když vytvoříte občany. … Nestačí však mít občany a chránit je, je třeba také pamatovat na jejich existenci. Starost o veřejné potřeby je samozřejmou záležitostí obecné vůle a třetí hlavní povinností vlády. [20]
  21. Lidé tvoří stát a půda živí lidí: průměrný poměr je, aby území postačilo na obživu svých obyvatel! V správném poměru spočívá síla ideálního státu. [21]
  22. Otroci ve svých okovech ztrácejí všechno, dokonce i přání, aby se z nich vyprostili. Milují své poddanství tak, jak Oddyseoví druhové milovali svou zvířecí podobu. Prvních otroků stvořila moc a zbabělost otroků jejich otroctví prodloužila. [22]
  23. Jakmile věřejná služba přestane býti hlavní záležitostí občanu a když slouží víc svou peněženkou než svou osobou, je stát již blízko své skáze. Slovo finance je slovem otroka; je neznámé v obci. V opravdu svobodném státe konají občané vše vlastníma rukama a nic penězi… [23]
  24. Peníze, které člověk má, jsou nástrojem svobody, ty, které loví jsou nástrojem otroctví. Peněz jsem si nikdy necenil tak jako druzí lidé. Navíc se mi nikdy nezdály příliš pohodlné: sami o sobě nejsou k ničemu, pokud se z nich chce člověk radovat, musí je v něco proměnit, musí kupovat, dohadovat se, často být oklamán, dobře platit a být špatně obsloužen. … Dobře cítím, že peníze jsou pro mě ničím a tak se téměř stydím za to, že vůbec nějaké mám, a ještě víc, že jejich užívám. [24]
  25. Člověk se narodil svobodný a všude je v okovech. Ten, kdo se má za pána ostatních zůstává větším otrokem než oni. [25]
  26. Prvořadým zlem je nerovnost, kterou zapříčinilo vlastnictví, ačkoli výrazy chudý a bohatý jsou relativné, a kde vládne rovnost, není majetků ani bídy. Z bohatství vzklíčilo přepych a zahálka; z honosnosti vzešly krásné umění. … boháči a vědci se jen vzájemně korumpují. [26]
  27. Komfort devastuje vše; kazí boháče, co se z něj těší, i ubožáka, co po něm dychtí. [27]
  28. Zvláštní a neblahé je zřízení, kde nashromážděné bohatství poskytuje prostředky na ještě větší akumulaci a kde nemajetní nemohou nic nabýt, kde dobrák nemá šanci zbavit se chudoby, kde nejvyšší vážnost požívají darebáci a kde se nevyhnutelně třeba zříci počestnosti, aby se člověk stal ctihodným. [28]
  29. Občanská svoboda je vymezena zákonem, který je projevem obecné vůle a jeho smyslem je odstranění individuálních závislostí, tedy odstranění svévole bohatých, vlivných jednotlivců a skupin.. [29]
  30. Není snadné rozlišit, co je v současné lidské přirozenosti původní a co umělé, a je dobré znát stav, který již neexistuje, který snad ani nebyl, který pravděpodobně už nikdy nenastane, o kterém však musíme mít nutně správný pojem, abychom správně posoudili svůj současný stav… [30]
  31. Nerovnost … získává stabilitu a legitimitu díky ustanovenému vlastnickému právu a platným zákonem. … dítě rozkazuje starci, hlupák usměrňuje mudrce, hrstka vyvolených si hoví v nadbytku, dokud zástup vyhladovělých chudáků nemá ani na to nejnutnější. [31]
  32. Rád bych se narodil v zemi, kde vládce a lid jednají ve společném zájmu, kde státní aparát sleduje pouze společné štěstí, což je možné pouze v případě, že lid a vládce tvoří „jeden a tentýž subjekt. [32]
  33. Jen rozum nás učí poznávat dobro a zlo. Svědomí, které nás učí milovať jedno a nenávidet druhé, ačkoli je nezávislé na rozumu, nicméně nemůže vyvinout bez něj. [33]
  34. Sám od sebe chce lid vždy dobro, ale sám od sebe jej vždy nevidí.[34]
  35. Jsme maličká částka velkého celku, jehož meze nám unikají a který přenechává Tvůrce našim nerozumným hádkám. Jsme dost ješitný, když chceme rozhodovat o tom, čím je tento velký celek ve své podstatě a čím jsme my vůči němu. [35]
  36. …vím proto, že cítím. … Nevím proč existuje vesmír, ale přece pozoruji stále, jako je uspořádaný, stále pozoruji vnitřní souvislost, podle níž bytosti, ze kterých se svět skládá si navzájem pomáhají. Jsem jako člověk, který poprvé viděl otevřené hodinky a neustále by obdivoval jejich sestrojení, ačkoli by neznal použití tohoto stroje anevidel ještě jejich ciferník. [36]
  37. Pokud je Sokratův život a jeho smrt životem a smrtí mudrce, je Kristův život a jeho smrt životem a smrtí Boha. [37]
  38. Rostliny formujeme pěstováním lidí výchovou. [38]
  39. Stěžujeme se na to jaké jsou děti, a nevidíme, že lidské pokolení by zahynulo, kdyby člověk nebyl nejprve dítětem. [39]
  40. Chovanec, u kterého si rozličné učení odporují, je špatně vychovaný a nikdy nebude sám se sebou vyrovnaný, pouze chovanec u něhož se tato učení setkávají v jednom a bodě a směřují ke stejným, cílem, dosáhne sám svůj cíl a žije ve shodě sám se sebou. Pouze tento chovanec je dobře vychovaný. [40]
  41. Podstatné je abychom byli dobří k lidem, se kterými žijeme. [41]
  42. Předmětem našeho opravdového studia je studium lidského postavení. Kdo z nás dokáže nejlépe snášet štěstí a neštěstí tohoto života, je podle mého mínění nejlépe vychovaný; z toho vyplývá, že opravdová výchova spočívá méně v předpisech a jako ve cvičeních. Učit se začínáme, když začínáme žít; naše výchova začíná našim narozením; naší první učitelkou je kojná. Proto i slovo „chovat“ mělo původně jiný smysl, jaký mu dnes my dáváme; znamenalo živit. [42]
  43. Lidé buďte lidští, je to vaše první povinnost; buďte takoví vůči lidem všech stavů, vůči každému věku, vůči všemu, co není člověku cizí! Jaká moudrost může pro vás existovat kromě lidskosti? [43]
  44. Nevíme, co je absolutně štěstí nebo neštěstí. Vše je v tomto životě smíšeny; neokusíme v něm žádný čistý cit, nezůstanou ve stejném stavu ani dva okamžiky. Naše duševní nálady právě tak jako naše tělesné uzpůsobení se ustavičně mění. Dobro a zlo jsou nám všem společné, ale v různé míře. Nejšťastnější je ten, kdo nejméně trpí; nejubožejší je ten, které prožívá nejméně radosti. Vždy je více utrpení než radosti: tento nepoměr je všem společný. Tedy lidské štěstí na zemi je pouze negativním stavem; třeba ho měřit podle nejmenšího množství vytrpěné zla. [44]
  45. Skutečný svět má své hranice, obrazný svět je nekonečný. [45]
  46. Lidé nejsou od přírody ani králové, ani velmoži ani dvořané, ani boháči; všichni se rodí nazí a chudí; všichni podléhají životním strastem, útrapám, zlu, potřebám, bolestem všeho druhu; nakonec všichni jsou odsouzeni k smrti. Všechno toto je opravdu lidské; žádný smrtelník není z toho vyňat. Začněte tedy studovat v lidské přirozenosti to, co je od ní neoddělitelné, co tvoří podstatu lidskosti. [46]
  47. V čem tedy spočívá lidská moudrost neboli cesta k opravdovému štěstí? … spočívá v tom, že zmenšujeme převahu tužeb nad schopnostmi, a v tom, že uvádíme do úplné rovnováhy sílu a vůli. … bída netkví v nedostatku něčeho, ale v potřebě, kterou pro ně cítíme. [47]
  48. Kdybychom byli nesmrtelní, byli bychom velmi bídně tvory. … Kdyby nám nabídli nesmrtelnost na Zemi, kdo by chtěl prjať tento smutný dar? Jaké útočiště, jaká naděje, jaká útěcha by nám zůstala proti úderům osudu a proti lidské nespravedlnosti? [48]
  49. Opravdu svobodný člověk, chce jen to, co může chtít a dělá to, co se mu líbí. Jedná podle své vůle, nepotřebuje k jejímu provedení pomoc jiného. To je moje hlavná zásada. Jde jen o to, aplikovat ji na dětství a vyplynou z ní všechna pravidla výchovy. [49]
  50. Víte jaký je nejjistější způsob, abyste udělali dítě nešťastným? Přivyknout ho na to, že všechno dostane. [50]
  51. Nikdy nemáme dětem ukládat trest, jen abychom trestali, ale že trest musí vždy přijít jako přirozený následek špatného činu. [51]
  52. Dobrý skutek je mravně dobrým pouze tehdy, když ho konáme, protože je dobrý, a ne proto, že ho konají druzí. [52]
  53. Nic nemůže lépe uklidnit toho, kdo se leká nočních temnot, jak slyšet v sousední pokoji smát se a vesele žertovat shromážděnou společnost. [53]
  54. Výchova dětí je zaměstnání, při kterém musíme vědět ztrácet čas, abychom ho získali. [54]
  55. Odkud pochází lidská slabost? Z nerovnováhy, která je mezi silou a přáními člověka. [55]
  56. Lidská inteligence má své meze a člověk nejenže nemůže vědět všechno, ale nemůže vědět ani to málo, co vědí ostatní lidé. [56]
  57. Neříkejte dětem o věcech, které nedokážou pochopit… Nenahrazujte znak věcí, s výjimkou případů, kdy nemůžete ukázat věc samou… [57]
  58. Každý člověk chce být šťastný, ale aby takový mohl být, nejprve musí vědět, co je štěstí. Štěstí přirozeného člověka je tak jednoduché jako jeho život. Spočívá v tom, aby netrpěl, aby byl zdravý, svobodný a měl, co potřebuje. Štěstí morálního člověka je něco jiného … [58]
  59. Nikdy neukazujte dítěti něco, co nemůže vidět. [59]
  60. Kdo chce být moudrý, musí rozeznat což není moudré. [60]
  61. První a obdivuhodné řemeslo je zemědelství, kováře bych dal na druhé místo a tesařské řemeslo na třetí. [61]
  62. Konvenční rovnost mezi věcmi vedla k vynálezu peněz, neboť peníze jsou jen prostředkem porovnávání ceny věcí různého druhu. V tom smyslu jsou peníze opravdovým pojivem společnosti; jako peníze však může sloužit vše; kdysi byl jimi dobytek a ještě i dnes u některých národů se platí lasturou; železo bylo platidlem ve Spartě, kože ve Švédsku, zlato a stříbro u nás … Kdybyste chtěli vysvětlit dětem, jak se pro znaky zanedbávali věci samy, zrodily všechny přízraky lidské mínění, jako země bohaté na peníze musí být ve všem chudé, povídali byste se s dětmi nejen jako s filozofy, ale jako s mudrci, a chtěli byste, aby porozuměli tomu, co správně pochopili jen málokteří filozofové. [62]
  63. Způsob vytváření pojmů dodává jistý charakter lidskému duchu. Duch, kteří tvoří své pomy pouze na základě reálných vztahů, je hloubavý duchem; duch, který se uspokojí se zdánlivými vztahy, je duchem povrchním. Kdo vidí vztahy takové jaké jsou, je duchem správným, kdo je hodnotí špatně, je duchem chybným; kdo si vymýšlí domnělé vztahy, které nejsou skutečné, ani pravděpodobné, je blázen; kdo vůbec neporovnává, je hlupák. Větší nebo menší schopnost porovnávat vztahy je to, co dává lidem více či méně ducha. [63]
  64. Jak rychle putujeme po zemi! První čtvrtina života uběhne dříve, než poznáme jeho cíl; poslední čtvrtina plyne, když jsme se už přestali z něj těšit. Zpočátku neumíme žít, brzy už žít nemůžeme; a v intervalu, který odděluje tyto dvě neužitečné krajnosti, tři čtvrtiny zbývající času strávíme spánkem, prací, bolestí, odříkáním a trápeními každého druhu. Život je krátký ani ne proto, že krátce trvá, ale proto, že i z tohoto krátkého času nezbývá nám téměř nic na to, abychom ho užívali. Smrt může být jakkoli vzdálena od narození, život je vždy příliš krátký, pokud období života je špatně vyplněné. [64]
  65. Sebeláska je primitivní, vrozená, prvotní vášeň a zůstanou vášně jsou v jistém smyslu pouze její obměnami… Prvním citem dítěte je sebeláska, druhým citem, který vyvěrá z prvního, je láska k těm, s nimiž přichází do styku; neboť ve svém stavu slabosti, ve kterém se ocitá, poznává lidi jen podle toho, že mu pomáhají a starají se o něj. [65]
  66. Jakmile muž pocítí touhu za ženou, již není osamocenou bytostí, jeho srdce už není osamělé. Z tohoto citu se rodí všechny vztahy k lidstvu, všechny náklonnosti lidského srdce. [66]
  67. Vidím pouze jeden dobrý prostředek, jak zachovat dětem nevinnost, a to je ten, aby si ji vážili a milovali všichni ti, kteří jsou v jejich blízkosti. [67]
  68. Soucit je první cit, který se podle přirozeného řádu dotýká lidského srdce. [68]
  69. Utrpení bohatého nevyplývá z jeho postavení, ale z jeho samého, neboť zneužívá své postavení. [69]
  70. Není vlastností lidského srdce vcítit se do postavení lidí šťastnějších, než jsme my sami, ale pouze do postavení těch, kteří jsou hodni politování. [70]
  71. Bližního litujeme pouze pro takové neštěstí, o kterém víme, že i nás může postihnout. [71]
  72. Soucit, který máme s neštěstím nějakého člověka, neměří se podle velikosti tohoto neštěstí, ale podle citu, který projevujeme vůči tomu, kdo neštěstí snáší. [72]
  73. Štěstí příliš posuzujeme podle zdání, předpokládáme ho tam, kde je ho nejméně, hledáme ho tam, kde ani nemůže být, veselost je jen jeho klamavým znamením. Veselý člověk je nejednou nešťastný, chce jen splést jiných a oklamat sebe sama … Opravdová spokojenost není ani veselá, ani pošetilá … opravdu šťastný člověk, téměř nemluví, skoro se nesměje, celé své štěstí ukrývá ve svém srdci. [73]
  74. Společenský člověk se skrývá celý život ve své masce. Protože téměř nežije vlastním životem, vždy je sám sobě cizí a necítí se dobře, pokud se má vrátit do vlastního „já.“ Čím je to mu je ničím, čím se zdá být, to mu je všem. [74]
  75. Abychom poznali lidi, musíme vědět jak jednají. [75]
  76. Není možně, aby události popisované v dějinách byly přesným vylíčením událostí tako, jak se ve skutečnosti odehrály. Mění svou podobu v hlavě dějepisce, přetvářejí se podle jeho zájmu, dostávají zabarvení podle jeho předsudků. [76]
  77. O Bohu: Nepochopitelná bytost, která vše objímá, která hýbe světem a tvoří celý systém bytostí, není ani viditelná našemu zraku, ani hmatatelná našim rukám, vymyká se našim smyslům; dílo je viditelné, ale jeho tvůrce se skrývá. Není to maličkost poznat jeho existenci; a když jsme se dostali až sem, že si klademe otázku, jaký je, kde je, náš duch je zmatený, bloudí a nevíme, co si máme myslet.. [77]
  78. Lepší by bylo nemít žádnou představu o božství, než mít o něm nízké, fantastické, urážlivé a nedůstojné představy; menší zlo je nepoznat Boha, jak ho urážet. [78]
  79. Nač by bylo třeba hledat peklo na druhém světě? Vždyť je už i na tomto světě v srdcích špatných lidí. [79]
  80. Bůh je dobrý, nic není jasnější, ale dokud se lidská dobrota projevuje v lásce k bližnímu, Boží dobrota se projevuje v lásce k pořádku, neboť řádem udržuje všechno, co existuje a spojuje každou část s celkem. Bůh je spravedlivý, o tom jsem presvedečný, a je to výsledek jeho dobroty. Lidská nespravedlnost není jeho dílem, ale dílem lidí … Spravedlnost člověka spočívá v tom, aby dal každému, co je jeho, zatímco Boží spravedlnost spočívá v tom, že požaduje od každého účet za to, co mu udělila. [80]
  81. Marně si říkám, Bůh je takový. Cítím to, dokazuji si to; no proto ještě nechápu, jak může být takový. Nakonec čím více se snažím zkoumat jeho nekonečnou bytost, tím méně ji chápu; ale stačí mi vědomí, že je: čím méně ho chápu, tím více se mu klaním. [81]
  82. Kdyby poslouchali pouze to, co Bůh mluví k lidskému srdci, bylo by na zemi na věky jen jedno jediné náboženství. [82]
  83. Bůh kterému se klaním, není Bohem tmy. [83]
  84. Čtení Bible, zvláště čtení evangelia, které jsem pěstoval už několik let, přinutilo mě opovrhovat hloupými a nízkymi výklady, kterými vysvětlovali Ježíše Krista lidé pramálo hodni toho, aby ho pochopili. [84]
  85. Pamatuj, že náboženské povinnosti nejsou závislé na lidských institucí, že spravedlivé srdce, je opravdovým božím chrámem … Mluv pravdu, konej dobro, to je důležité; aby člověk plnil své povinnosti na zemi … pracujeme pro sebe tím, že na sebe zapomínáme …. jen naděje spravedlivého člověka nás nikdy nelže. [85]
  86. Dejte mladým lidem zaměstnání, které milují a na všechno ostatní zapomenou. [86]
  87. Celá naše bezmocnost pramení v slabosti naší vůle, ačkoli máme vždy dost síly, abychom provedli, což velmi chceme provést. Pokud člověk chce, nic není těžké (Volenti nihil difficile). [87]
  88. Jméno Žofie má dobré znamení pro budoucnost. Pokud ta, kterou si vyvoliž, nebude mít její jméno, bude alespoň hodná, aby ho měla, a už ji dopředu můžeme ním poctít. [88]
  89. Keď ľúbime, chceme aby nás tiež ľúbili. [89]
  90. Ani milenka, ani kamarád se nedají koupit. Snadno můžeme mít ženy za peníze, ale to je nejlepší způsob, aby nás ani jedna nemilovala. Láska není na prodej, a peníze ji dozajista zabíjejí. [90]
  91. Démon vlastnictví otravuje všechno, čeho se dotkne. Boháč chce být všude pánem a dobře se cítí pouze tam, kde není; stále ho to nouká utíkat sám před sebou. [91]
  92. Pokud chceme vychovat přirozeného člověka, to ještě neznamená, abychom z něj udělali divocha a vyhnali ho do hlubin lesa; ale stačí, aby se nedal strhnout do víru spoločenského života, ani vášněmi, ani mínkami lidi, aby viděl vlastníma očima, cítil vlastním srdcem, aby se nedal vést žádnou autoritou, ale jen svým rozumem. [92]
  93. Celý zbytek dne jsem bádal a bloudíc hlubokým lesem, nacházel jsem tam obraz prvních dob… odkrývál jsem malé lidské lži; osmělil jsem se odhalit v celé jejich nahotě přirozenou lidskou povahu, sledovat pokrok času a věcí, které jich znetvořili, a porovnáním člověka lidského s člověkem přírodním ukázat v jeho údajném zdokonalování skutečný zdroj jeho běd … křičel jsem … Vy nerozumní, kteří naříkáte na přírodu, vězte, že všechny špatná pocházejí z vás! Z těchto úvah vzešla Rozprava o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi. [93]
  94. Z vlastní zkušenosti jsem se dozvěděl, že zdroj skutečného štěstí je v nás. [94]
  95. Nikdy jsem si nemyslel, že by svoboda člověka záležela v tom, aby dělal, co chce, nýbrž spíše v tom, aby nikdo nedělal, co nechce. [95]
  96. Vše v zemi plyne, nic nezachovává stejný nezměněný tvar a naše náklonnosti, spojené s věcmi, které se nacházejí před námi, se nevyhnutelně změní a odejdou. [96]
  97. Štěstí je trvalý stav, který není v tomto světě a pro člověka možný. [97]
  98. Neblahý dar nebes je citlivá duše! Kdo ho dostal, musí čekat pouze utrpení a bolest na zemi. Stane se ubohou hračkou počasí a ročních období, slunce nebo mlhy. Zachmuřená nebo jasná obloha bude řídit jeho osud a spokojený nebo smutný bude podle toho, jaký vítr bude foukat. [98]
  99. Sladké iluze, sladké přeludy. Poslední útočiště nešťastných! Ach, pokud je to možné nahraďte nám skutečnost! Jste přece ještě čímsi pro ty, pro které už štěstí neexistuje. [99]

Zo vzácnych starých kníh a pre verejnosť vybral a prepísal PhDr. Lukáš Perný

Utopisti, vizionári sveta budúcnosti v televíznej premiére

22.09.2020

Minulý týždeň som bol hosťom Televízie Ružinov, kde som predstavil svoju knihu Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Relácia moderovala významná herečka, modelka a moderátorka Karin Majtánová. Chcem jej aj v tomto blogu srdečne poďakovať za pozvanie. Bola to vôbec moja prvá televízna premiéra. V rozhovore sa dozviete: – čo je to utópia a utopizmus – aké [...]

Svedectvo Charlesa Dickensa o sociálnej situácii v Amerike 1842

21.09.2020

Amerika, zem neobmedzených možností alebo zem otrokárstva a sociálneho útlaku? DICKENS, Charles: Americké poznámky. Bratislava: Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 2020 Veľký majster sociálnej kritiky Charles Dickens, kto by nepoznal tohto významného spisovateľa. Pri jeho mene sa každému, kto sa čo i len trošičku zaujíma o literatúru, zjavia pred očami [...]

Recenzie, kritiky, umelecké odporúčania v Literárnom týždenníku

19.09.2020

Poznáte 📰 LITERÁRNY TÝŽDENNÍK? Za posledný rok som začal aktívne publikovať v tomto unikátnom a podľa môjho názoru jedinom skutočne slobodnom umeleckom časopise, ktorý vydáva Spolok slovenských spisovateľov. Médium predstavuje intelektuálnu platformu slovenskej spisovateľskej, umeleckej i vedeckej inteligencie, publicistov, vzdelancov, teda celej našej kultúrnej [...]

Joe Biden

Za kampaňou proti Bidenovi a jeho synovi je Rusko, tvrdia bývalí členovia amerických tajných služieb

20.10.2020 22:45

Vychádzajú pritom z článku denníka New York Post, ktorý opisuje údajné korupčné praktiky Bidena a snaží sa ho spojiť s podnikateľskými aktivitami jeho syna Huntera na Ukrajine.

Strela / Raketa /

USA sú pripravené rokovať o finalizácii dohody o predĺžení platnosti New START

20.10.2020 21:14

Rusko a USA podpísali dohodu New START v roku 2010. V súlade s ňou majú obe krajiny obmedziť počet svojich strategických jadrových zbraní na 1550. Jej platnosť sa skončí vo februári 2021.

Anna Záborská

Potratová legislatíva sa nezmení, plénum odmietlo Záborskej novelu

20.10.2020 20:04

Záborská už na sociálnej sieti avizovala, že návrh na sprísnenie interrupcií podá znovu o pol roka.

Peter Madsen

Dánsky vynálezca usvedčený z vraždy novinárky sa pokúsil o útek z väzenia

20.10.2020 19:58

Dánsky vynálezca Peter Madsen si odpykáva doživotie za vraždu švédskej novinárky Kim Wallovej, ktorú usmrtil na palube svojej podomácky vyrobenej ponorky.

PhDr. Lukáš Perný

...pravda je revolučná, pravda zvíťazí!

Štatistiky blogu

Počet článkov: 196
Celková čítanosť: 642391x
Priemerná čítanosť článkov: 3278x

Autor blogu

Kategórie