Na dnes vyberám dva citáty… rozhodol som sa im venovať samostatný blog, pretože považujem za povinnosť tieto vety šíriť súčasnému svetu… Thomas More ich napísal v legendárnej knihe Utópia o teokratickej komunistickej spoločnosti.
„A tak když v duchu přehlížím a převracím všechny ty státy, které dnes všude po světě vzkvétají, nepřipadá mi to – bůh mi buď milostiv – jako nic jiného než jako spiknutí boháčů; jednajících o vlastních vyhodách pod záminkou a jménem státu. Vynalézají a vymýšlejí si všechny způsoby a úskoky, aby jimi to, co sami nepoctivě nahrabali, především udrželi beze strachu před ztrátou, za druhé (v případě ztráty), aby to mohli přičiněním a prací všech chudáků co nejladněji získat zpět a mohli toho zneužívat. Jakmile se jednou boháči -jménem státu, to jest i jménem chudých – rozhodnou, že se takovéto úskoky mají zachovávat, ihned se z toho stávají zákony. A tak nejhorší lidé se svou nenasytnou žádostivostí rozdělili jenom mezi sebe vše to, co by bylo dobře postačilo pro všechny.“ Thomas More, Utopie, s. 44
A na záver ešte jedno posolstvo o tom, že existuje východisko:
„Všude tam, kde trvá soukromné vlastníctví a kde všichni všechno měří penězi, stěží může kdy nastat, aby byl stát zřizení spravedlivé a prospěšné… cesta k veřejnému blahu je totiž vyhlášení majetkové rovnosti.“ Thomas More