Založ si blog

Pred 85. rokmi tiekla robotnícka krv v mene československej “demokracie”

Dňa 25. mája 1931 – 85 rokov od dnes zabudnutej, za to veľmi dôležitej udalosti pre slovenské komunistické hnutie – zásahu četníckych bodákov do štrajkujúcich robotníkov v Košútoch. Veľká hospodárska kríza, ktorá začala prepadom akcií na americkej burze New York Stock Exchange sa prejavila začiatkom 30. rokov aj v Československu – už na jej začiatku začal strácať cukrovar Dioségy svoje odbytiská, čo viedlo ku zhoršeniu sociálnej situácie pracujúcich. Tých začal organizovať komunista Štefan Major, ktorému sa podarilo doviesť robotníkov na verejné zhromaždenie, ktoré Okresný úrad v Galante nepovolil. Potom, čo došlo ku stretu robotníkov a četníkov, začali padať výstrely a použili sa bodáky. O chvíľu ležali na zemi traja mŕtvy (34-ročný Štefan Turzo z Košút, 20-ročný Alexander Žabka, tiež z Košút, 16-ročný Ján Gyevát zo Sládkovičova) a päť ľudí bolo zranených. Poslanec Štefan Major skončil na Okresnom súde v Galante a vo väznici spolu s ďalšími funkcionármi strany a komunistami z Košút. V okrese je následne absolútny zákaz zhromažďovania a obete sú pochované v tajnosti.


Košúty mali medzinárodnú dohru. Skupina komunistických intelektuálov okolo skupiny DAV (Vladimír Clementis, Ladislav Novomeský, Daniel Okáli a ďalší) totiž zabezpečila aby sa o tejto akcii dozvedel svet. DAVisti rozposielali preklady do zahraničných médií a tak upozornili na represívne zásahy kapitalistického štátu. DAVisti vydávajú špeicálne číslo DAVu s podtitulom „Nyní jev Košútech pořádek a klid…“

vzbura-obraz-certizne-nestandard2

Komunisti v obrane pracujúcich

Pôsobenie DAVu na Slovensku malo obrovský význam aj preto, že dokázali osloviť ku podpore i nekomunistických umelcov. Ako12742657_10205501014956116_7334384345405918761_n reakcia na Košútske udalosti vychádza Manifest slovenských spisovateľov koncipovaný Okálim a Lukáčom, pod ktorý sa podpisujú aj nekomunisti Tajovský, Lukáč, Urban, Smrek, Vámoš a Makovický. O krvavých udalostiach v Košútoch píše aj Štefan Drug: „25. mája 1931 napadli Slávikovi četníci demonštráciu poľnohospodárskych robotníkov vedenú komunistickým poslancom Štefanom Majorom. Zastrelili troch demonštrantov a mnohých zranili. … Četníci vykázali z Košút aj komisiu Ligy pre ľudské práva, zloženú zo samých právnikov, ktorej bol aj člen redakcie DAVu D. Okáli.“ (DRUG, Š. DAV a davisti. Bratislava: Obzor. 1965. s. 53)

Štefan Major

Štefan Major

Štefan Major je jedna z prvých obetí kapitalistickej 1. ČSR, o ktorej sa dnes už v tomto kontexte v médiách nehovorí. Organizátor štrajkov a protestov na južnom Slovensku, večne prenasledovaný, súdený, v DAVe prehlásil: “Mňa kriminál nezmenil, len mňa utvrdil v mojom presvedčení. Som vojakom triedneho boja. A keď ste mňa postavili na prvé miesto, je to veľký ukol. Budem sa snažiť, aby som tento úkol čestne plnil. Ale musíte vedieť, že bez Vás nemôžeme dosiahnuť ničoho. Len vtedy, keď v bojoch pracujúcehi ľudu všeobecne budete na svojich miestach, bude víťazstvo naše.”

Súd so Štefanom Majorom bol sfilmovaný v rámci TV filmu Smrť ministra z roku 2009. Právnik Vladimír Clementis sa bez nároku na honorár zastával pracujúcich ako to zobrazuje aj nasledujúce video.

Emil Kadnár napísal o tejto udalosti v roku 1963 knihu Krvavé Košúty, ktorá sa stala aj predlohou pre rozhlasovú hru.

Vlna štrajkov v 1. ČSR

Štrajkov a protestov bolo v 1. republike ako húb po daždi. Okrem Krompách treba určite spomenúť aj mestá ako Nové Mesto nad

Busta Štefana Majora

Busta Štefana Majora

Váhom, Gemerská Hôrka, Hlohovec, Rumanová, Močenok a Vráble. Podľa J. Minárika bolo na Slovensku v rokoch 1921-1938 asi 920 štrajkov, na ktorých sa zúčastnilo 270 000 robotníkov. V rokoch krízy 1929-1933 úrady zaznamenali 1034 akcií nezamestnaných. Dodnes stojí v Košútoch pamätník obetiam kapitalizmu a busta Štefana Majora.201105241625_kosuty

Košúty sú varovným signálom, ako ďaleko môže štátna moc kapitalistických štátov zasiahnuť voči sociálnym právam pracujúcich. Bude sa história opakovať? Košúty sú významným miestom pre komunistické hnutie a je na čase obnoviť pripomínanie si tejto krvavej udalosti. Košúty sú miestom, ktoré symbolizuje skutočný triedny boj pracujúcich za svoje práva. Košúty boli a sú symbol hrdinstva pracujúcich, ktorí riskovali a niektorí i stratili svoje životy. Aj taká bola realita “demokratickej” Prvej Československej republiky.

…a aká je situácia poľnohospodárov dnes? Valcujú ich nadnárodné korporácie, šuriansky cukrovar chátra, cukor kupujeme zo zahraničia a obchodná zmluva TTIP z nás definitívne môže urobiť nesebestačnú kolóniu, v ktorej budú o všetkom rozhodovať korporácie a koncerny. “Nové Košúty”, ktoré symbolizuje každá slovenská dedina, kde vládne mizéria a beznádej, povstanú už čoskoro…

122993-karikatura-stefana-bednara-nestandard1Košutským

Střílelo se dnes ; a zítra třebas přijdou
Trenčín, Košice a Šurany.
Cožpak žandár za to múže,
že mu vběhne psisko do rány?
Tiše, tiše! Ať je puška
O líc dobře opřená!
Tiše, tiše, ať je rány dobře slyšet,
ať se z dálek vráti jednou ozvěna

F.X. Šalda

 

 

Fakty okolo Košútskych udalostí (zdroj Ivan L.)

„Máj 1931 – Dohodou o zvýšení platov sa skončil štrajkový boj cestárskych robotníkov stavajúcich cestu zo Serede do Trnavy. Seredský štrajk cestárov vypukol 15.mája živelne pod vplyvom štrajku zemerobotníkov. Štrajkové boje zemerobotníkov – Štrajkové boje skončili víťazstvom štrajkujúcich. Veľkostatkári boli nútení prijať zvýšenie miezd dľa návrhu predstavitelov Červených odborov a poľnohospodárskych sekcií marx. Medzinárodného všeodborového zväzu. V tento deň prebiehali ešte ostré štrajkové boje na panstvách v Gáni, Košutoch. Štrajk ukončili len zemerobotníci pracujúci v cukrovare v Dioségu /Sladkovičovo/ Pozn. redakcie: Cukrovar Dioségy (dnes Sládkovičovo) je dnes tiež zrušený (takže nemá už kto štrajkovať…)

Máj 1931 – v okrese Galanta vypukol najrozsiahlejší štrajk zemerobotníctva v období hospodárskej krízy. Štrajkujúci bíreši a deputátnici požadovali zvýšenie platov z 0.90 na 1,30Kčs. Štrajkovalo sa v Košutoch, Gáni, Galante, v vzdialenejšom okolí v Diosegu /Sladkovičovo/. ÚV KSČ na pomoc štrajkujúcim vyslal poslancov Štefana Majora a Gabora Steinera, zo senátorov Vítězslava Mikulíčka s Ivanom Lokotom. Štrajk bol úspešný.

23.máj 1931 – Dohodou o zvýšení platov sa skončil štrajkový boj cestárskych robotníkov stavajúcich cestu zo Serede do Trnavy. Seredský štrajk cestárov vypukol 15.mája živelne pod vplyvom štrajku zemerobotníkov.

23. máj 1931 – štrajkové boje zemerobotníkov – Štrajkové boje skončili víťazstvom štrajkujúcich. Veľkostatkári boli nútení prijať zvýšenie miezd dľa návrhu predstavitelov Červených odborov a poľnohospodárskych sekcií marx. Medzinárodného všeodborového zväzu. V tento deň prebiehali ešte ostré štrajkové boje na panstvách v Gáni, Košutoch. Štrajk ukončili len zemerobotníci pracujúci v cukrovare v Dioséku /Sladkovičovo/

„25. máj 1931 – vládne úrady v poslednej chvíli zakázali manifestačné zhromaždenie zemerobotníctva v Košutoch. Četníci pod vedením kapitána Součka a nadporučika Jánošíka násilné streľbou rozohnali dav. Poslanec Štefan Major, aj napriek imunite bol zmlátený azatknutý. Po streľbe zostalo na zemi ležať 8 zranených a traja mŕtvi robotníci. Zákerný útok brachiálnej moci vyvolal veľké rozhorčenie v celom svete..“

Z reči senátora Mikulíčka na pôde senátu k udalostiam v Košútoch

Popis udalostí

“Nuže, nyní pravdivé vylíčení, co se stalo včera. (Výkřiky.) Po vítězné stávce zemědělských dělníků v Košútech zastřeleni byli čtyři dělníci. Z Bratislavy 25. května. Podle zpráv, které jsme obdrželi od účastníků košútské střelby, k útoku na shromáždění zemědělských dělníků došlo tímto způsobem: Shromáždění v Košútech, svolané na svatodušní pondělí, bylo příslušným úřadům řádně oznámeno a byla rozvíjena agitace také v sousedních obcích mezi zemědělským dělnictvem, aby na toto shromáždění přišlo. Agitace tato konala se úplně nezávadně, alespoň nám nebyly hlášeny žádné případy, že by byli četníci dělali nějaké překážky při agitaci k tomuto shromáždění. O shromáždění byl mezi zemědělským dělnictvem značný zájem, což je samozřejmé a pochopitelné, když uvážíme, že několik dnů před svatodušním pondělkem byla skončena s úspěchem stávka zemědělského dělnictva nejen v Košútech, nýbrž i v některých okolních obcích a osadách. Schůze byla v poslední chvíli zakázána. O zákazu schůze nemohli býti vyrozuměni dělníci ani v Košútech, natož dělníci v okolí. A tak v pondělí táhly skupiny dělníků do Košútů. Od obce Hey přicházela skupina asi 40 dělníků, s nimiž šel posl. soudruh Major. Na hranici obce 8členná hlídka celníků zastavila skupinu, leč ptala se pouze, kam jdou, a když četníkům bylo sděleno, že se jde do Košút, nechali četníci skupinu volně do obce projíti. Na košútském náměstí se nacházela skupina dělníků, kteří čekali na zahájení schůze, neboť nevěděli, že je zakázaná. Když se obě skupiny spojily, byl celý dav obklíčen četnickým kordonem, četníci sňali s ramen pušky. Tato událost, jakož i forma, za které se to stalo – četníci nepronesli ani slůvka ke shromážděným, když snímali pušky s ramen – pobouřila zástup do nejvyšší míry. Posl. Major, když viděl situaci, šel k četnickému veliteli a něco mu říkal. Nikdo nám nemohl podat zprávu o obsahu neobyčejně krátké rozmluvy soudr. Majora s četnickým velitelem. Pobouření přítomných vzrostlo, když se četníci vrhli na posl. Majora a stloukli ho tak, že zůstal v bezvědomí ležeti na zemi. (Výkřiky: Fuj! – Hluk.) Páni ze zeleného tábora už nevěří ani svému ministrovi, který potvrdil, že úřední lékař shledal podlitiny na zádech posl. Majora. (senátor Haken: Stoupali mu po zádech!) Myslím, když se s někým rvu, že nedostávám rány na záda, nýbrž do obličeje a do prsou. To znamená, že buďto byl Major zezadu bit, nebo Major ležel na zemi a byl bit ještě na zemi. Před několika minutami vám to váš ministr sdělil, že úřední lékař zjistil na Majorovi podlitiny na zádech. (Hlas: Nebo sám padl na zem!) To je divná věc, To jste takoví, jako když posledně policajt ve Zlíně zfackoval kolportéra legálně vycházejícího časopisu >Baťovák< a lékaři zjistili u něho podlitiny, ale soudce řekl, že si to ten 26letý mladík udělal sám. Takové bláznovství je pro vás jako důvod dobré, že člověk půjde ke sloupu někde a bude si třískat hlavu o sloup, aby lékaři na něm zjistili podlitiny, když chce prý obviniti toho policajta. Zde je zjevno, že Major byl zbit, až zůstal ležet.
Nastává zmatek a křik, který je přerušen první četnickou salvou. Výzva k rozchodu dána nebyla, a i kdyby četnický velitel vyzval dav k rozchodu, v hluku, který po zbití posl. Majora nastal, nebyl by ho nikdo slyšel. Při první salvě padlo do prachu náměstí 10 demonstrantů. Část dělníků začíná prchati. Nastává úžasný zmatek, který je zvýšen tím, že četnictvo ještě po dvakráte střílí z části za demonstranty, z části do vzduchu, když již mrtví leželi na zemi.
Celá tato úžasná scéna netrvá ani 2 minuty. Někteří dělníci se obracejí a chtějí se ujmouti raněných. Po 10 minutách se přibližuje několik dělníků k posl. Majorovi, jenž po celou tu dobu leží na zemi v bezvědomí. Jsou odháněni četníky, kteří volají: >Běžte, nebo střelíme!< Podle zprávy z úředních míst mezi celníky jest 6 až 7 raněných.
Mrtví. Jména mrtvých, jak jsme zjistili, jsou tato: Štefan Turzo, zemědělský dělník z Košút, Jan Devat, 16letý dělník z Diosegu, Alžběta Psotová, 21letá dělnice. Těžce ranění jsou: Julius Rabali, 20letý zemědělský dělník z Košút, je raněn na nohou dvěma střelami a má zlomenou ruku, dělník Popluhar, dělník Josef Kugler je raněn na 5 místech a jeho stav je beznadějný, Alexander Žofka z Košútu, jeho stav je také beznadějný, František Psota, 56letý dělník z Košút, jeho dcera Alžběta je mrtva. (Místopředseda Klofáč převzal předsednictví.)
Podle posledních zpráv, které jsme dostali z Bratislavy, byli oznámeni jen 3 mrtví po salvách na košútském náměstí. Další zprávy oznamují 4 mrtvé oběti košútské střelby. Úřady důsledně odmítají i nekomunistickým tiskovým agentům sděliti jména mrtvých nebo raněných. Podle soukromé, dosud nezaručené zprávy, čtvrtý mrtvý je dělník Josef Kugler, který byl raněn na 5 místech. Podle téže zprávy na místě ihned po četnické střelbě zemřeli dva demonstranti a třetí na cestě do nemocnice. Jméno na cestě zemřelého jsme nemohli doposud zjistiti.”

Šokojúca pravda o tzv. normalizácii

16.07.2017

Súčasne na DAV DVA aj osobnom blogu publikujem tento osvetový článok s reálnymi číslami o stave ČSSR v roku 1975, konkrétne Západoslovenskom kraji. Na verziu s obrázkami kliknite sem: http://davdva.sk/sokojuca-pravda-o-tzv-normalizacii-ako-sa-mali-slovaci-v-roku-1975/ viac »

Štrajk – malé víťazstvo, veľký cieľ

26.06.2017

DOBOJOVANÉ! ŠTRAJK SA SKONČIL, MZDY PORASTÚ O 14,2%! Počas celej doby štrajku som aktualizoval stránku DAV DVA a urobil všetko pre šírenie osvety v informačnej vojne. Pozrite si ako štrajk viac »

Podpora štrajkujúcim v nadnárodnej automobilke

21.06.2017

SLEDUJTE ONLINE REPORTÁŽ DAV DVA Každý, kto si uvedomuje v akej dobe žijeme, musí podporiť štrajk pracujúcich vo Volkswagene, pretože ako vravel Marx – proletári už nemajú čo stratiť, viac »

poľsko, protest, demonštrácia,

Valec drví poľské súdy

21.07.2017 20:00

Fabrika na zákony, ktorá podľa Bruselu čoraz viac vzďaľuje Varšavu od európskych zásad demokracie a právneho štátu, pracuje ďalej na plné obrátky.

utečenci, lampedusa

Medzi Rakúskom a Talianskom graduje napätie kvôli migrantom

21.07.2017 19:54

Medzi Talianskom a Rakúskom ďalej rastie napätie kvôli nezhodám ohľadom zvládania prílevu migrantov do Európy.

Paolo Gentiloni

Nepoučujte nás, odkázal V4 taliansky premiér Gentiloni

21.07.2017 19:43

Taliansky premiér Paolo Gentiloni odkázal krajinám V4, že jeho krajina sa nenechá poučovať a vyzval všetky krajiny Európskej únie na plnenie svojich povinností.

škola, učitelia, vyučovanie,

Platy učiteľov v septembri zrejme porastú

21.07.2017 19:00

Platy učiteľov by mohli byť od septembra vyššie o šesť percent. O riešení má v pondelok rozhodnúť vláda.

Štatistiky blogu

Počet článkov: 84
Celková čítanosť: 221488x
Priemerná čítanosť článkov: 2637x

Autor blogu

Kategórie